Ze strany MPSV byla představena novela zákoníku práce s cílem zvýšit jeho flexibilitu v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů, která by měl být účinná od 1.1.2025, nicméně s ohledem na legislativní proces můžeme očekávat dobré úpravy a možný posun termínu.
Novela by měla snížit administrativu, pomoci zharmonizovat pracovní a rodinný život a také digitalizovat státní správu.
Ministr Jurečka k této novele uvedl: „Chceme, aby Česká republika byla konkurenceschopná a nehrála v Evropě druhé housle. K dosažení tohoto cíle je nezbytný moderní a pružný pracovní trh. Tento požadavek na větší variabilitu pracovněprávních vztahů dlouhodobě rezonuje jak mezi zaměstnavateli, tak mezi zaměstnanci. Proto nyní představujeme tzv. flexibilní novelu zákoníku práce, která vychází z praktických podnětů z praxe. Inspirujeme se u zemí, jako jsou Německo, Rakousko a Dánsko, kde podobné systémy úspěšně fungují.“
Zkušební doba
Aktuálně je zkušební doba u běžný zaměstnanců 3 měsíce, v případě vedoucích pracovníků až 6 měsíců. Novela plánuje prodloužit zkušební dobu až na 4 resp. 8 měsíců s ohledem na zmiňované zařazení.
Možnost rozhodnout se, zda využijí nové nebo původní pravidla budou mít zaměstnavatelé.
Mzdový výměr a jeho doručování
Pomocí interních elektronických systémů (např. interní komunikační systém, e-mail atd.) bude moci zaměstnavatel doručovat platební výměr zaměstnanci.
Zaměstnanec bude mít lhůtu 15 dnů na potvrzení jeho převzetí (potvrzení notifikace, odpovědí na e-mail, potvrzení o přečtení atd.), pokud se tak nestane stává se doručení neplatným.
Zaměstnanci musí být umožněno si výměr např. vytisknout, přeposlat nebo uložit.
Průměrný měsíční výdělek
Klíčovým prvkem při výpočtu náhrad a příplatků ve mzdě (např. procentuální příplatky, náhrada za svátek, dovolenou, překážky, odstupné atd.) a na ujasnění tohoto výpočtu se novela zaměří v případech, kdy dojde ke změně pracovní doby zaměstnance.
Zaměstnanec si sám určí pracovní dobu
Aktuálně je možné, aby si zaměstnanec sám určil pracovní dobu pouze při výkonu při home office, tedy v režimu na dálku. Novela plánuje, že si zaměstnanec se zaměstnavatelem může svou pracovní dobu rozvrhnout i případě výkonu práce na pracovišti.
V případech mimořádných události a havarijních stavů přibude možnost zkrátit denní odpočinek zaměstnance na 6 hodin. Následující den bude muset být zaměstnanci odpočinek nahrazen.
Výpovědní lhůty
V současné době výpovědní lhůta v délce 2 měsíců a začíná až od 1. dne měsíce, který následuje po měsíci, kdy byla výpověď podána (např. výpověď z 13.03.2024, výpovědní lhůta běží od 01.04.2024 a pracovní poměr končí 30.05.2024).
Novela i nadále počítá se zachováním 2měsíční výpovědní lhůty, nicméně začne běžet již v den obdržení výpovědi (např. výpověď z 13. 3. 2024, výpovědní lhůta běží od stejného dne a pracovní poměr končí 12.05.2024).
Zaměstnancům, kteří porušují pracovní kázeň nebo nesplňují zákonné požadavky pro výkon zaměstnanců by se měla týkat výpovědní doba pouze 1 měsíc.
Ukončení pracovního poměru při pracovním úrazu a nemoci z povolání
V případě ukončení pracovního poměru z důvodu pracovního úrazu nebo pozbytí způsobilosti nebude zaměstnavatel již vyplácet odstupné
Odstupné vystřídá náhrada pojišťovny, které odvádí zaměstnavatel povinné pojištění
Náhrada bude vyplacena ve stejné výši jako by bylo případné odstupné, tj. minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Garance pracovního místa při rodičovské dovolené
Novela upravuje to, že zaměstnavatel bude muset držet zaměstnanci stejnou pracovní pozici při návratu z rodičovské dovolené do 2 let věku dítěte, ze které zaměstnanec odcházel na mateřskou, resp. rodičovskou.
V případě návratu do práce po 2. roce, maximálně však do 3 let věku dítěte bude platit stávající pravidlo, tedy že zaměstnanec musí být zařazen dle pracovní náplně uvedené v pracovní smlouvě.
Nově během rodičovské dovolené bude již možné si přivydělat i stejným druhem práce, který má zaměstnance v pracovní smlouvě. Aktuální zákaz se tedy ruší a zaměstnanec si bude moci (např. na DPP či DPČ) u zaměstnavatele přivydělávat i stejnou prací jakou má uvedenou v pracovní smlouvě. Zaměstnavatelům tak odpadne starost s vymýšlením nových druhů práce a pracovních pozic, tak jak tomu bylo v současnosti.
