Mnoho z nás se v první třicítce učí zacházet s penězi při plném tempu života: stěhování do města, první velké výdaje, práce, vztahy. Řada rozhodnutí, ale může dlouhodobě zatížit rozpočet — zvlášť když přijdou impulzivní půjčky, neuvážené kreditky, předražené nájmy nebo absence finanční rezervy. Níže jsou nejběžnější chyby, proč jsou škodlivé, co říkají čísla a konkrétní kroky, jak je napravit.
1) Brát impulzivní (krátkodobé/rychlé) půjčky — krátkodobé „řešení“, dlouhodobý problém
Proč je to špatně: rychlé půjčky (tzv. půjčky před výplatou, nebankovní krátkodobé půjčky) mají často vysoké úroky a poplatky. To, co vypadá jako rychlé řešení menšího výdaje, se může během měsíců proměnit v dlouhotrvající dluhovou spirálu.
Co říkají data: dohledová data a statistiky bankovního sektoru ukazují, že sice podíl problémových úvěrů v ČR zůstává nízký, ale domácnosti si nesou stále vysokou úroveň zadlužení, což je rizikový faktor při zhoršení ekonomické situace.
Co dělat místo toho:
- Před půjčkou vždy spočítejte celkové náklady (RPSN) — ne jen měsíční splátku.
- Hledejte alternativy: dočasné snížení výdajů, odklad plateb u dodavatelů, půjčka od rodiny s jasně dohodnutými podmínkami.
- Nejméně preferovaná možnost: krátkodobá nebankovní půjčka s vysokým RPSN.
2) Nadměrné spoléhání se na kreditky a revolvingové úvěry
Proč je to špatně: kreditní karty samy o sobě nejsou problém — problémem je, když se z nich stane „trvalý revolving“ s vysokými úroky. To prodražuje každou spotřebu a brání spoření.
Tipy:
- Plaťte celý zůstatek vždy, když to jde — tím se vyhnete úrokům.
- Pokud musíte rozkládat platbu, vyjednejte osobní splátkový plán s nižším úrokem nebo využijte nižší úročený osobní úvěr k refinancování.
- Sledujte RPSN u jakéhokoliv revolvingového produktu.
Podpora tvrzení: platební statistiky a bankovní reporty evidují rostoucí objemy plateb kartami a rostoucí hodnoty běžných transakcí, což zvyšuje potenciál zadlužení při neuváženém používání karet.
3) Platit zbytečně vysoké nájmy (nepropočítat „total cost“ bydlení)
Proč je to špatně: v krátkodobém časovém horizontu může být pohodlné nastěhovat se ihned do „krásného“ bytu v centru, ale vysoký nájem oslabí schopnost spořit, investovat do budoucího bydlení nebo dokonce vytvořit rezervu.
Fakta o trhu (ČR, poslední roky): ceny bytů i nájmů v posledním období rostly rychle, což zhoršilo dostupnost bydlení a zvýšilo „náklad na bydlení“ v poměru k příjmu. To zvyšuje riziko, že mladí lidé budou většinu příjmů směrovat právě na bydlení místo na spoření či dluhovou deeskalaci.
Jak moudře vybrat bydlení:
- Propočítejte celkové měsíční náklady (nájem + energie + dojíždění + časová cena).
- Zvažte spolubydlení nebo okrajovější čtvrti první roky (úspora = rychlejší spoření na vlastní bydlení).
- Pokud se stěhujete za prací, porovnejte příplatek za dojíždění vs. úsporu na nájmu.
4) Nemít minimálně 3–6 měsíčních rezerv (emergency fund)
Proč je to zásadní: absence rezervy znamená, že každá nečekaná událost (ztráta práce, zdravotní výdaje, oprava auta) nutí lidi sahat po drahých úvěrech nebo prodávat cenné věci — což dlouhodobě oslabuje finanční stabilitu.
Co ukazují data: míra úspor domácností kolísá, ale analýzy CNB i statistiky rodinných rozpočtů ukazují, že i při relativně vysoké míře spoření může rozložení úspor mezi domácnostmi znamenat, že značná část populace nemá likvidní rezervu kryjící několik měsíců výdajů. To zvyšuje zranitelnost mladých domácností.
Jak začít budovat rezervu:
- Automatizujte spoření: zrušte „vyšetřený“ zůstatek — část výplaty jde hned na spořící účet.
- Cílová velikost: minimálně 3 měsíce výdajů; lepší 6 měsíců, je-li práce nejistá.
- Udržujte rezervu v rychle dostupných nástrojích (spořicí účet, krátkodobé termíny) — ne v investicích s volatilní cenou.
5) Kupovat první „velké“ věci na splátky bez plánu (auto, drahá elektronika)
Proč: rozložení platby může snižovat okamžitý tlak, ale přidává úrok a často motivuje k nákupu vyššího modelu, než je potřeba. To zvyšuje fixní náklady (pojištění, provoz) a snižuje flexibilitu rozpočtu.
Alternativy:
- Šetřit určitý čas a koupit použité nebo levnější provedení.
- Pokud kupujete na splátky, porovnejte RPSN a celkovou cenu. Preferujte půjčky s pevnou splátkou a nízkým RPSN.
Praktický plán pro „přežití“ 20–30 let: 6 kroků, které zvládnete dnes
- Měsíční rozpočet na 30 minut — zaznamenejte příjmy a výdaje, určete 3 kategorie ke škrtnutí.
- Automatizované 3 % spoření — nastavte trvalý příkaz jako první „platbu“ (peníze, které neuvidíte).
- Bezpečnostní pojistka — cíl: rezervní účet s min. 3 měsíčními výdaji.
- Kreditní karta: pravidlo 1/0 — používám ji jen při zodpovědnosti; platím zůstatek každý měsíc.
- Žádné rychlé půjčky — před každou půjčkou projděte kontrolní seznam (účel, RPSN, alternativa).
- Vzdělávání — investujte 1 hodinu týdně do finančních základů (kurzy, knihy, ověřené články).
Kontrolní seznam před podepsáním půjčky nebo nájemní smlouvy
- Znám přesnou RPSN / celkové náklady?
- Mám rezervu minimálně 1–3 měsíce?
- Je to nutné teď, nebo počká? (počkat = výhoda)
- Mohu splátky pokrýt i při výpadku příjmu?
- Jsou ve smlouvě skryté poplatky / sankce?
Závěr
Největší finanční škody v mladém věku nejsou vždy způsobené jedním velkým rozhodnutím, ale souborem menších, krátkodobě působících výběrů (impulzivní půjčky, dlouhodobý revolving, přetížený nájem, chybějící rezerva). Změna chování je přitom realistická a technicky jednoduchá: automatizace spoření, vědomé zadlužování (jen když dává smysl), a plánování bydlení.
